Summer Survival

Motto: „Přežij s tím co máš“

Účastníci SUMMER SURVIVALU 09 vstoupili do 3. soutěžního dne, kdy zbývajících 18 družstev pokračovalo v další pěší asi 20 km dlouhé etapě, během které družstva opět sbírala velmi drahocenné body při plnění nejrůznějších disciplín.

Úvodní disciplínou bylo „Cross country“. Úkolem soutěžících družstev bylo za pomocí buzoly překonat v co nejkratším čase určenou trasu. Družstvo si ve vyhrazeném prostoru muselo odložit nesený materiál a připravilo se na start disciplíny, kde se seznámilo s jejím popisem. Všichni si museli připravit buzolu. Na startovní signál poté vyběhli velmi členitým terénem na trasu vyznačenou červeno-bílou páskou. Všichni běželi po vyznačené trase na kontrolu, kde obdrželi další informace k plnění disciplíny. Členové družstva si mohli vzájemně pomáhat v terénních nerovnostech a na přírodních překážkách, ale bylo zakázáno vzdálit se z  prostoru vyhrazeného červeno-bílou páskou. Do cíle pak museli doběhnout společně. Zde se mimo jiné dozvěděli, že odložený materiál jim již nebude navrácen a tudíž byli po celý zbytek etapy odkázáni jen na to co měli na sobě, popřípadě v kapsách. Zůstala jim jen naděje v podobě možnosti získání potravin a vody od organizátorů na dalších stanovištích.

Další z disciplín, která následovala byl Water Cross, při které museli pomocí nalezeného materiálu (celta, pet lahve, provázek, igelitový pytel, dřevěné klacky, kartička s morseovkou) usnadňujícím nejen přesun své výstroje přes vodní cíle, ale i napomáhajícím k jejich dalšímu přežití, překonat v co nejkratším čase určenou trasu na vodě. Do cíle dnešní etapy však bylo povinností družstva donést celtu, provázek a kartičku s  morseovou abecedou. V závěru této disciplíny jim pak odměnou byla voda, kterou si mohli nabrat do pet lahví a pokračovat dál v soutěži.

Následoval Rádio orientační běh, při kterém museli najít všechny připravené kontroly a to pomocí mapy a jednoho z členů družstva jako navigátora. Ten ostatním dvěma členům družstva v roli běžců udával pomocí vysílačky azimuty a vzdálenosti jednotlivých kontrol z připravené mapy. Rozhodující pro zisk bodů byl čas, za který družstvo všechny kontroly objevilo. Po splnění této disciplínou byl každý odměněn syrovou bramborou a jablkem.

Postupně se dostali až ke kontrole, u které byla morseovou abecedou připravena zpráva o možnosti prodloužit si dobrovolně trasu na dané souřadnice a tím ztratit čas, na jejichž konci byl však lákavý zisk nouzového balíčku potravin (pro každého člena potraviny a deka pro celé družstvo) nebo pokračovat dál v etapě podle dalších souřadnic. Záleželo tedy na rozhodnutí každého družstva, která z variant se jim zdála pro jejich další závodní úsilí přijatelnější.

Čekala je totiž mimo jiné ještě opravdu nelehká soutěžní disciplína, kterou organizátoři závodu z Velitelství výcviku – Vojenské akademie nazvali “Ptačí hnízda.“ Družstvo, plnící zde celkem tři úkoly společně, muselo v co nejkratším čase vybrat vejce ze 3  ptačích hnízd umístěných na stromě a to třemi zadanými způsoby. Pomocí klády ke hnízdu umístěnému u kmene ve výšce 3m, pomocí klády ke hnízdu umístěnému na větvi ve volném prostoru a bez dalších pomůcek ke hnízdu umístěnému u kmene stromu je všechny nejen vybrat, ale také donést do cíle neporušené (jinak hrozila penalizace).

A v tomto okamžiku už nezbývalo soutěžícím nic jiného než dojít po této dnešní, velmi náročné etapě, do pro všechny účastníky vytouženého cíle, kde však byli podrobeni ještě závěrečnému úkolu. Tím bylo za pomocí křesadla obdrženého od organizátorů a posbíraného materiálu v okolním lese na určeném místě v co nejkratším čase rozdělat oheň.

Text: kpt. Mgr. Monika Nováková, zastupující tiskový a informační důstojník VeV-VA